“Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce co i oni mi přejou.”
“No prosím, Kohn, už zase začínaj.”
Archiv rubriky: Vtipy o židech
ŠÁBES
Ptá se Roubíček rabína:
“Rabi, pověz mi, zda je o Šabesu povoleno sexuálně obcovat.”
“Ano, je povoleno sexuálně obcovat, ale pouze s vlastní ženou, neboť o Šabesu není přípustné vyhledávat rozkoš.”
OMLUVA
Aron s Izákem se pohádali.
Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid.
Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit.
Izák se ptá: “A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: “Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: “Ne, to bude asi omyl.”
“Promiňte, omlouvám se!”
DLUH
Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem.
Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe.
Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi:
“Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou.”
ZMĚNA VÍRY
Kněz a rabín, kteří byli dlouho přáteli, se vždycky hádali do nejmenších detailů a drobností, která víra je ta pravá.
Jednoho dne jeli spolu autem a nějaký ožrala to do nich na červenou napral.
Jejich auto udělalo tři kotrmelce a skončilo na střeše. Oba se vyhrabali ven, překvapeni, že vůbec přežili. Kněz se okamžitě pokřižoval a všiml si, že rabín taky.
Tak hned volá: “Konečně! Buď požehnán náš spasitel. Konečně jste prozřel, konečně jste uviděl Světlo!”
“Ech, cože?”
“No, vždyť jste se pokřižoval!”
“Pokřižoval? Ale ne, já jen kontroloval, jestli je všechno v pořádku – brýle, rozkrok, peněženka a hodinky.”
PANÍ KOHNOVÁ PŘISTIŽENA IN FLAGRANTI
Paní Kohnovou přistihne pan Kohn in flagranti s panem Abelesem.
Paní Kohnová se klidně posadí, pohlédne na svého zděšeného manžela a jako by se nic nedělo povídá:
„Á náš malej povídálek, to zas to bude vědět celej barák“
STARŠÍ ŽID SE OŽENIL S MLADOU DÁMOU
Starší Žid se oženil s mladou dámou a měli se hodně rádi.
Avšak nezávisle na tom, jak se starý pán snažil, jeho manželka nikdy nedosáhla orgasmu. Ale židovská manželka má nárok na sexuální uspokojení, a právě proto se obrátili o radu k rabínovi. Rabín si vyslechl jejich přání, pohladil bradku a navrhl:
˝Najměte pěkného mladíka a když se budete milovat, ať ten mladík nad vámi mává ručníkem. To povzbudí Vaši manželce fantazii a určitě bude mít orgasmus.“
Tak se vrátili domu, že si vyzkouší rabínovu radu.
Najali pěkného mladíka a řekli mu, ať mává nad nimi ručníkem, když se budou milovat. Ale vůbec to nepomohlo a manželka nebyla uspokojena.
Zničení se vrátili k rabínovi.
˝Dobře˝, povídá manželovi, ˝tak to vyzkoušejte opačne. Ať se mladík miluje s Vaší ženou a vy nad nimi mávejte ručnikem.˝
Zase se vrátili domů a následovali rabínovu radu. Mladik si lehl do postele s manželkou a starý pán začal mávat ručníkem. Mladík se s vervou pustil do práce a za chvíli manželka měla obrovský orgasmus.
Manžel se usmál, vítězně se podíval na mladíka a říká:
˝Vidíš, ty nemehlo, takhle se mává ručníkem!˝
ARMÍN POTKÁ POHŘEB
Armín Nágel jde po cestě a potká pohřeb. Uhne a v průvodu, který ho míjí, vidí svého přítele:
“Copak Tě to potkalo Leon? Manželka?”
Leon smutně prohodí: “Ne, manželka ne, tchýně.”
Nágel kývne chápavě hlavou a říká: “Taky dobrý…”
KOLIK JE HODIN?
Mladý, pětadvacetiletý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi.
Po několika minutách jízdy se mladý Žid zeptá staršího: “Kolik je hodin?”
Starší Žid mlčí a neodpovídá.
Mladý Žid si pomyslí: “Zřejmě cizinec.” Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky atd.
Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí: “Blíží se konečná, budeme vystupovat.”
Starší Žid povídá: “Děkuji, pane průvodčí.”
Mladý Žid se rozhořčeně obrátí na staršího: “Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujete, a s průvodčím ano?”
Starší Žid klidně odpoví: “Podívejte, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybych vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít.
A uznejte sám: můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který v pětadvaceti letech nemá své vlastní hodinky?”
POSLEDNÍ KOUSEK DORTU
Na večeři byli pozváni kněz a rabín, kteří se ani trochu neměli rádi. Když došlo na moučník, zjistili, že zbyl poslední kousek nádherného lákavého dortu. Oběma se sbíhaly sliny. Hostitele napadlo, jak spor vyřešit:
„Mohli byste si ten moučník rozdělit napůl, ale když žádný z vás nechce jen polovinu, mám pro vás návrh. Až se ráno vyspíte, povíte mi, jaký sen se vám zdál. Ten, komu se bude zdát krásnější sen, si ten dort sní k snídani.“
Druhý den zrána oba hosté vyprávějí své sny. První se ujme slova kněz:
„Zdálo se mi, že jsem se procházel po krásném parku, když tu náhle ke mně přiletěl obrovský pták a odnesl mě na svých křídlech vysoko, vysoko, až do ráje…“
„To je zvláštní, mně se také zdálo, že vidím kněze letět na křídlech ptáka rovnou do ráje,“ vypráví rabín. „A hned mě napadlo, že už se nebude chtít vrátit, a tak jsem šel do kuchyně a ten dort jsem snědl.“