Archiv pro rubriku: Vtipy o škole

V HODINĚ ČEŠTINY

Hodina češtiny. Paní učitelka chce, aby děti vymyslely větu,ve které bude slovo čelo.
Přihlásí se Kája a povídá: “Můj tatínek má vysoké čelo.”
“Výborně, kdo by řekl větu, kde bude dvakrát slovo čelo?”
Přihlásí se Terezka a povídá: “Můj dědeček má vrásčité čelo a hraje na violoncello.”
“Vynikající, a kdo vymyslí větu,která bude obsahovat třikrát slovo čelo?”
Dlouho nic, pak se přihlásí Pepíček a spustí: “Včera jsem přišel ze školy domů, táta s mámou byli čelo na čelo a souložili až to drnčelo …”

ZAJÍC PÍŠÍCÍ DIPLOMKU

Krásný letní den.V lese sedí zajíc před svou norou a něco píše na notebooku. Přichází liška.
Liška: „Čau zajíci, co děláš?“
Zajíc: „Makám na diplomce.“
Liška: „O čem bude?“
Zajíc: „O tom, jak zajíci žerou lišky.“
Liška: Chvíli lapá po dechu. „To je přece blbost! Každý ví, že zajíci nežerou lišky!“
Zajíc: „Tak se pojď podívat.“
(Oba zmizí v zajícově noře. Za chvíli vyjde zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Přichází vlk.)
Vlk: „Nazdar zajíci, co to děláš?
Zajíc: Píšu diplomku na téma, jak zajíci žerou vlky.
Vlk: Taková blbost ti přece neprojde!?!
Zajíc: Proč ne? Chceš se podívat?
Oba vejdou do nory, a za chvíli se objeví zajíc a poplácává si břicho. Sedne si k notebooku. Na scénu vstoupí medvěd:
Medvěd: Ahoj zajíci, co to píšeš?
Zajíc: Píšu diplomku : Jak zajíci žerou medvědy.
Medvěda to zjevně pobaví: „Cha cha takový vtip jsem už dlouho neslyšel.”
Zajíc: Nevěříš, tak se pojď podívat ke mně, a ukážu ti to.
Scéna:
Uvnitř zaječího doupěte. V jednom rohu hromada liščích kostí. V druhém rohu hromada vlčích kostí. Naproti sedí obrovský lev a šťárá se v zubech.
Morální ponaučení:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.

CO SE SMÍ DÁVAT DO PUSY

Učitelka se ve škole ptá :
„Žáci, řekněte mi věc, která se smí dávat do pusy ?“
Přihlásí se Janička: „Prosím, chleba s máslem.“
Přihlásí se Petřík: „Čokoláda a bonbóny.“
Přihlásí se Pepíček : „Světlo !“
„Světlo ?“, diví se učitelka.
„Včera večer jsem se učil a slyšel jsem z ložnice:
“Zhasni světlo a dej mi ho do pusy.“

CO JE TO SOCIALISMUS?

“Tak co,” zajímá se otec, “jaké to bylo?”
“Fajn,” připouští dítě školou povinné, “všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?”
“Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej:
Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov.
A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa, a ten se jmenoval Stalin.
Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili.
A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci.
Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu…”
Pepíček se chytá za hlavu a volá: “Ježíšimarjá, to je ale bordel!”
“Výborně,” na to otec, “tak jsi to přece jen pochopil.”

VYSOKOŠKOLÁCI PŘED ZKOUŠKAMA

To se takhle jednou Svatej Petr rozhodne zjistit, jak jsou na tom vysokoškolští studenti při přípravě na zkoušky. Povolá tedy nějakýho anděla, ať zjistí, co se dole děje.
Je jeden měsíc před zkouškama a anděl hlásí: “Medici se učej a ekonomové a právníci chlastaj…”
Tejden před zkouškama: “Medici si už opakujou, všechno uměj, ekonomove začínaj číst skripta a právnící chlastaj…”
Večer před zkouškama: “Medici jsou už naučený, uměj to pozpátku, ekonomové dočetli taktak samuelsna a právníci se modlej…”
Svatej Petr povídá: “Modlej říkáš? No tak to jim pomůžeme…”