Archiv pro rubriku: Vtipy o soudcích

MALOMĚSTSKÝ PRÁVNÍK

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní.
Když složila přísahu, ptá se jí: “Paní Čermáková, znáte mne?”
“Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: “Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
“Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: “Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!”

PŘEDČASNÉ VÁNOČNÍ NÁKUPY

Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě.
Zeptal se předvedeného muže:
“Za co jste tady?”
“Za předčasné vánoční nákupy.”
“To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?”
“Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”

POLITIK OBVINĚNÝ Z KORUPCE

V procesu s politikem obviněným z korupce se státní zástupce při výslechu svědka hlasitě vrhá do útoku: “Není snad pravda, že jste přijal padesát tisíc, abyste zvrátil tento případ?
Svědek kouká z okna, jako by snad neslyšel otázku.
Státní zástupce ji tedy zopakuje ještě jednou a hlasitěji.
Svědek se stále tváří, že neslyší.
Nakonec se ozve soudce: “Pane svědku, odpovězte, prosím, na tuto otázku.”
Svědek zpozorní a povídá: “Och, promiňte, ctihodnosti. Myslel jsem, že se ptá vás.”

UČITELKA U SOUDU

U přestupkového soudu vypovídá starší paní, které hrozí odebrání řidičského průkazu za nebezpečnou jízdu.
Soudce se jí táže: “Jaké je vaše zaměstnání?”
“Učitelka.”
Soudce se na chvilku zarazí a pak se mu zajiskří v očích: “Padesát let jsem čekal, až před tímto soudem stane nositel povolání učitelského.
Teď si tedy sedněte ke stolu a pětsetkrát napíšete ‘Nebudu jezdit na červenou.”

U SOUDU

„Obžalovaný, nezapírejte! Poškozený vás poznal, když jste mu vykrádal byt!“
„To kecá, pane soudce, vždyť celou dobu chrápal vedle v pokoji!“