Archiv pro měsíc: Prosinec 2017

ZLATÝ BAR

Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“
„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“
„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“ Nato se chlap dovalí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá: „To je Zlatý Bar?“
„Ano, madam, přejete si?“
„Mate zlaté dveře?“
„Ano, samozřejmě máme!“
„Mate zlaté podlahy?“
„Jistě, madam!“
„A co zlaté mušle?“
Na druhém konci je chvíli ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:
„Hej, Johne, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“

PŘED SILVESTREM

“Aničko, vyzvídá Karel, “kolik máme ještě peněz na Silvestra?”
”Na jídlo máme odloženo pětistovku a na kořalku stovku!” Říká s úsměvem Karlova žena.
“Poslouchej, zlatíčko,” pokračuje vemlouvavě Karel, “a ty nevíš nic o tom, že přejídat se není zdravé?”

PENÍZE

Potká se dvacka s pětitisícovkou a ptá se: „Tak co, jak jde život? Dlouho jsem tě neviděla.“
„To víš, pořád stejný. Kasino, obchoďáky, hazard, klenotnictví, takové věci pořád dokola. A co ty?“
„To víš, pořád stejný. Furt dokola kostelní kasičky.“

U HOLIČE

Sedí takhle chlap u holiče a holí ho učedník. A najednou, jak ho tak holí, tak ho řízne do tváře. Uvidí to mistra přiběhne k učňovi a chce mu dát facku. Ale učeň se sehne a mistr ji vypálí tomu zákazníkovi, honem se omlouvá a odejde. Tak učeň pokračuje v holení a řízne zákazníka ještě na druhé tváři, opakuje se tatáž příhoda s fackou. No a učeň dál pokračuje a najednou uřízne zákazníkovi ucho a povídá: „Seberte si to ucho a vypadněte, nebo vás mistr zabije!“

ADAM A EVA

Pánbůh stvořil Adama a Evu a nějaký čas je pozoroval, ale viděl, že od počátku něco schází. Když přišel na to, co… vyčkal až Eva usne, a k Adamovi takto děl: „Adame, mám pro tebe zvěst dobrou i špatnou. Dvěma novými orgány tě obdařím, mozkem, bys s Evou důvtipně hovořiti mohl, a údem, bys Evu obšťastniti mohl.“
I odvětil Adam: „Stvořiteli, ty mi ale zvěstuješ dvě dobré noviny!“
„Ó ne, Adame, nikdy ti totiž nebude dáno obou oránů současně použíti!“