Archiv rubriky: Vtipy o učitelích

V HODINĚ ČEŠTINY

Hodina češtiny. Paní učitelka chce, aby děti vymyslely větu,ve které bude slovo čelo.
Přihlásí se Kája a povídá: “Můj tatínek má vysoké čelo.”
“Výborně, kdo by řekl větu, kde bude dvakrát slovo čelo?”
Přihlásí se Terezka a povídá: “Můj dědeček má vrásčité čelo a hraje na violoncello.”
“Vynikající, a kdo vymyslí větu,která bude obsahovat třikrát slovo čelo?”
Dlouho nic, pak se přihlásí Pepíček a spustí: “Včera jsem přišel ze školy domů, táta s mámou byli čelo na čelo a souložili až to drnčelo …”

NA WC NA DOSTIHOVÉM ZÁVODIŠTI

Mateřská školka je na exkurzi na dostihovém závodišti v Pardubicích.
Děti si vše prohlédnou a při odchodu se jim chce na WC. Učitelka je tam pustí, ale v zápětí děti přicházejí, že tam mají mušle a ty jsou pro ně vysoko. Učitelka jim jde pomoci a každého chlapce vyzvedává. U jednoho si všimne velkého přirození a tak mu říká:
Ty jsi ale vyspělý chlapec.
A chlapec odpoví:
Já jsem žokej Váňa, ty krávo !

HUSA

Učitelka se ptá dětí ve škole: “Děti, co nám dává husa?”
Přihlásí se Pepíček: “Sádlo.”
“A co ještě nám dává husa?” ptá se učitelka Pepíčka.
“Sádlo.”
“To už jsi říkal. Trochu ti pomůžu,” naléhá učitelka. “Co má tvoje máma pod hlavou, když spí?”
“Ruku.” odpovídá Pepíček.
“A co má tvůj otec pod hlavou, když spí?” ptá se trpělivě dál paní učitelka.
“Noviny,” odpovídá Pepíček.
“A co míváš pod hlavou ty?”
“Polštář.”
“A co je v polštáři?”
“Peří.”
“No! Takže co nám dává husa, Pepíčku?” ptá se učitelka.
“Sádlo!”

UČITELKA U SOUDU

U přestupkového soudu vypovídá starší paní, které hrozí odebrání řidičského průkazu za nebezpečnou jízdu.
Soudce se jí táže: “Jaké je vaše zaměstnání?”
“Učitelka.”
Soudce se na chvilku zarazí a pak se mu zajiskří v očích: “Padesát let jsem čekal, až před tímto soudem stane nositel povolání učitelského.
Teď si tedy sedněte ke stolu a pětsetkrát napíšete ‘Nebudu jezdit na červenou.”

MOTIVAČNÍ ZKOUŠENÍ ŽÁKŮ

Jednou v pátek ráno se učitelka v jednom americkém městečku rozhodla, že zkusí alternativní řešení motivace svých žáčků. Kdo pozná autora citátu, bude smět jít domů. Začala s čímsi o nejlepší hodině Anglie.
Hned se hlásí jedna holčička: “To řekl Winston Churchill!”
“Správně, Suzie, můžeš jít.”
Pak přišel další citát: “Neptej se, co pro vás může tato země udělat,” a než to paní učitelka dořekla, vyskočila jiná holčička a povídá:
“To byl John F. Kennedy!”
Malý Johnny v poslední lavici, naštvaný, že prošvihl dvě dobré příležitosti, jen zamrmlal: “Kdyby ty ženské držely hubu…”
Paní učitelka to zaslechla a naštvaně říká: “Kdo to řekl?!?”
A Johnny hned: “Bill Clinton. Nashledanou v pondělí.”