Archiv pro měsíc: Duben 2019

VĚŽ A PILOTI

Věž: “OK – 225, stoupejte z hlukových důvodů okamžitě z výšky 3200 na výšku 3500.”
OK – 225: ” Věž, jaký hluk můžeme dělat ve výšce 3200? “
Věž: “OK – 225, dovedete si představit, jaká je to rána, když se srazí Boeing 737 s Airbusem 380 ???

BUSH U NEBESKÉ BRÁNY

Prezident Bush zemře a jde do nebe. Stojí v nebeské bráně a Svatý Petr ho vítá.
˝Vaše jméno, prosím?˝ zjišťuje světec.
˝George Bush,˝ zní odpověď.
˝Máte na to nějaký důkaz?˝ ptá se Sv.Petr.
˝Důkaz, jak důkaz?˝ diví se Bush. ˝Já jsem George Bush, prezident USA. Koukejte mě pustit do nebe!˝
˝Bez důkazu vás nemohu vpustit,˝ na to Svatý Petr.
˝A o jakém důkazu to mluvíte?˝ ptá se Bush.
˝Například,˝ vzpomíná Sv. Petr, ˝pamatuji si, že když přišel Mozart, dali jsme mu klavír. Za deset minut měl napsaný krásný koncert. Hned jsme viděli, že je to Mozart, tak jsme ho vpustitli do nebe. Když sem přišel Picasso, dali jsme mu štětec, pár olejových barev, plátno a v momentě nakreslil krásný obraz. Poznali jsme, že se jedná o Picassa a tak jsme ho hned vpustili do nebe.˝
Bush se podívá na Sv. Petra a povídá: ˝Mozart a Picasso? Kdo je to?˝
Svatý Petr trhne palcem přes rameno a povídá: ˝V pořádku, jste George Bush, běžte dovnitř.˝

SKVĚLÝ OBCHODNÍK

V osmašedesátém utekl Kohn do Německa. Nedařilo se mu najít práci až jednou v Mnichově uviděl reklamu Roubíček a spol. – prodej chladniček.
Vešel do obchodu a nechal se ohlásit u šéfa. Zjistil že je to jeho bývalý spolužák, který utekl již ve čtyřicátémosmém. Zavzpomínali na staré časy a po chvíli Roubíček povídá:
˝Poslouchaj Kohn, co ho ke mě přivádí?˝
˝Ale hledám nějakou práci. Nenašlo by se něco u nich?˝
˝No to vědí, konkurence je tvrdá, ale že jsou to oni, měl bych místo obchodního zástupce pro Grónsko. Berou to?˝
˝No jasně, práce jako každá jiná.˝
Po měsíci přišla od Kohna objednávka:
˝Objednávám jednu chladničku metr krát metr krát dva metry.˝
V podniku z toho bylo trošku zděšení, ale kšeft je kšeft a tak chladničku vyrobili a odeslali do Grónska.
Další měsíc přišly peníze a objednávka na pět kusů chladniček metr krát metr krát dva metry.
Opět vyrobili a zaslali do Grónska.
Po měsíci přišel telegram: ˝Objednávám dvěstě chladniček metr krát metr krát dva metry, peníze vezou sebou.˝
Když Kohn přiletěl z Grónska a dostavil se do kanceláře k Roubíčkovi tak ten mu povídá:
˝Teda Kohn, že jsou kšeftman to jsem věděl, ale jak dokázali ukecat Eskymáky aby si kupovali chladničky, to je mi teda divný?˝
Roubíček s úsměvem odpoví:
˝Vědí co mi to dalo práce je přesvědčit, že je lepší souložit při mínus pěti stupních Celsia než při mínus čtyřiceti?˝

ZAJÍC PÍŠÍCÍ DIPLOMKU

Krásný letní den.V lese sedí zajíc před svou norou a něco píše na notebooku. Přichází liška.
Liška: „Čau zajíci, co děláš?“
Zajíc: „Makám na diplomce.“
Liška: „O čem bude?“
Zajíc: „O tom, jak zajíci žerou lišky.“
Liška: Chvíli lapá po dechu. „To je přece blbost! Každý ví, že zajíci nežerou lišky!“
Zajíc: „Tak se pojď podívat.“
(Oba zmizí v zajícově noře. Za chvíli vyjde zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Přichází vlk.)
Vlk: „Nazdar zajíci, co to děláš?
Zajíc: Píšu diplomku na téma, jak zajíci žerou vlky.
Vlk: Taková blbost ti přece neprojde!?!
Zajíc: Proč ne? Chceš se podívat?
Oba vejdou do nory, a za chvíli se objeví zajíc a poplácává si břicho. Sedne si k notebooku. Na scénu vstoupí medvěd:
Medvěd: Ahoj zajíci, co to píšeš?
Zajíc: Píšu diplomku : Jak zajíci žerou medvědy.
Medvěda to zjevně pobaví: „Cha cha takový vtip jsem už dlouho neslyšel.”
Zajíc: Nevěříš, tak se pojď podívat ke mně, a ukážu ti to.
Scéna:
Uvnitř zaječího doupěte. V jednom rohu hromada liščích kostí. V druhém rohu hromada vlčích kostí. Naproti sedí obrovský lev a šťárá se v zubech.
Morální ponaučení:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.

LOV LOSŮ

Dva lovci vyrazí v Kanadě na lov losů. Pronajmou si letadlo i s pilotem, přistanou v pustině na zamrzlém jezeře a vyrazí na lov.
Pilot za chvíli slyší dvě rány a vzápětí vidí, jak každý z lovců táhne k letadlu obrovské zvíře.
Když k němu dorazí povídá jim: ˝Pánové oba losy nenaložíme, letadlo by bylo přetížené a při startu bychom havarovali. Naše letadlo je příliš slabé na takovou zátěž.˝
První lovec říká:˝Já si myslím, že to není ani tak otázka letadla, jako spíše dobrého pilota.˝
Druhý lovec ho jen doplní:˝Také si to myslím, měli jsme si vzít toho pilota jako v loni, ten toho tolik nenamluvil a letěli jsme.˝
Pilot chvíli uvažuje a pak si říká: ˝Přece se nenechám zahanbit, když to dokázal jiný pilot.˝
Vybídne oba lovce, ať tedy ulovené losy naloží. Vzápětí se letadlo rozjede po zasněženém jezeře, aby vzlétlo na zpáteční cestu. Dlouho mu to trvá, je přetížené, ale konečně se odlepí od země a pomalu stoupá vzhůru. I přes veškerou snahu pilota však zachytává podvozkem za jednu vzrostlou borovici a zřítí se.
Pilot se vyhrabe ven z trosek,zmateně se rozhlíží kolem a v šoku křičí: ˝Kde to jsme, kde to jsme???˝
Za ním se vyhrabe první z lovců, rozhlédne se po okolní krajině a s přehledem praví: ˝Já bych řekl, že asi tak o 50 metrů dále, než před rokem …˝

OPOUŠTĚNÝ OSTROV A ZTROSKOTANÍ LIDÉ

Na krásném opuštěném ostrově uprostřed oceánu ztroskotají následující lidé:
2 Italové a 1 Italka
2 Francouzi a 1 Francouzka
2 Němci a 1 Němka
2 Řekové a 1 Řekyně
2 Angličané a 1 Angličanka
2 Bulhaři a 1 Bulharka
2 Japonci a 1 Japonka
2 Američani a 1 Američanka
2 Australani a 1 Australanka
2 Novozélanďani a 1 Novozélanďanka
2 Irové a 1 Irka
Během měsíce se na tomto krásném ostrově udály následující věci:
– Jeden Ital zabil druhého, aby dostal Italku.
– Oba Francouzi a Francouzka žijí šťastně spolu a mají spoustu sexu.
– Němci si udělali přesný týdenní plán pro střídání na Němce.
– Řekové spí spolu, Řekyně jim vaří a uklízí.
– Angličané čekají, až je někdo představí Angličance.
– Bulhaři se dlouze zadívali na nekonečný oceán, krátce pohlédli na Bulharku a pak šli na ryby.
– Američani probírají výhody a nevýhody sebevraždy, zatímco Američanka neustále opakuje, že její tělo patří jí, hovoří o pravé podstatě feminismu,
jak může udělat všechno, co dokáží oni, jak potřebuje v životě naplnění, o spravedlivém rozdělení domácích prací, o tom, jak ji její poslední přítel respektoval a choval se k ní moc hezky a že její vztah s matkou se zlepšuje. Koneckonců, aspoň že daně jsou nízké a neprší.
– Japonci faxovali do Tokia a čekají na instrukce.
– Australani se do krve pobili o Australanku, zatímco ona pokukuje po všech ostatních chlapech, neboť Australani jsou pro ni příliš nudní.
– Jeden Novozélanďan neustále ˝obšťastňuje˝ Novozélanďanku, druhý hledá na ostrově ovce.
– Irové rozdělili ostrov na Sever a Jih a založili palírnu. Nepamatují si přesně, co je to ten sex, protože po prvních pár litrech kokosové whisky to
není příliš podstatné. Přesto jsou spokojeni, protože ví, že Angličani nemají ani panáka a oni jim nic nedají.

DVĚ ZPRÁVY

Hlavní dozorce ke galejníkům na válečné galéře :
“Chlapi mám pro vás dvě zprávy, ta první je že k obědu dnes všichni fasujete po jednom kuřeti a flašce rumu…”
“HHHUUURRRÁÁÁ …. “
“…ta druhá je že kapitán si chce s Angelikou po obědě tak na hoďku zalyžovat na vodních lyžích.”

DVĚ SLEČNY NA GOLFU

Dvě slečny hrají golf. Jedné se povede dlouhý odpal, ale když se míček blíží k zemi, slečna ztuhne. Trefila totiž přesně směrem na čtveřici pánů, hrajících na vedlejší jamce.
A vskutku, jednoho z nich míček zasáhne a chlápek se zhroutí k zemi, zkroucen s rukama vraženýma do rozkroku.
Slečna neváhá a vyběhne situaci nějak napravit. Chlap tam leží, heká bolestí, a slečna nabízí pomoc. On chvíli odmítá, ale slečna ho přesvědčuje, že je fyzioterapeutka a tudíž se vyzná.
Postižený tedy rezignuje. Slečna mu zvedne ruce, rozepne poklopec a začne oběma rukama masírovat. Po pár minutách se ptá, jak se pán cítí.
On odpovídá: ˝Jo, je to paráda, hrozně příjemné. Ale ten trefenej palec mě pořád pekelně bolí!˝