Archiv pro rubriku: Vtipy o šéfech

ŘEDITEL BEZ SEKRETÁŘKY

Pozdě večer stojí generální ředitel u skartovačky, vedle něho mladý zaměstnanec.
Ředitel povídá:
“Prosím vás, držím v ruce velmi citlivý a důležitý dokument a moje sekretářka už šla domů. Můžete mi pomoci s tímhle přístrojem?”
“Samozřejmě,” odpoví mladík. Zapne skartovačku, vloží papír a zmáčkne knoflík START.
“Mockrát děkuji. Budu potřebovat tři kopie!”

DUCH Z LAMPY

Vedoucí oddělení pro zákazníky, vedoucí marketingu a šéf firmy jdou na jednání. V parku najdou zázračnou lampu. Otřou ji a objeví se duch lampy.
Duch říká: “Normálně jsou k dispozici tři přání. Takže každý z vás může mít jedno přání“.
Vedoucí oddělení pro zákazníky zvolá: “Já první! Já první!”
A vysloví přání: “Chci být na Bahamách, na rychlé lodi, s dvěma sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” – a je pryč.
“Teď já!” bere si slovo vedoucí marketingu.
“Chci bejt v Karibiku na exotickém ostrově, s pěti sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” – a je pryč.
“A vy?” osloví duch šéfa.
Šéf: “Chtěl bych, aby tihle dva idioti byli po obědě zpátky v kanceláři!”

A poučení z téhle historky? – VŽDYCKY NECH NAPŘED MLUVIT ŠÉFA!

U HOLIČE

Sedí takhle chlap u holiče a holí ho učedník. A najednou, jak ho tak holí, tak ho řízne do tváře. Uvidí to mistra přiběhne k učňovi a chce mu dát facku. Ale učeň se sehne a mistr ji vypálí tomu zákazníkovi, honem se omlouvá a odejde. Tak učeň pokračuje v holení a řízne zákazníka ještě na druhé tváři, opakuje se tatáž příhoda s fackou. No a učeň dál pokračuje a najednou uřízne zákazníkovi ucho a povídá: „Seberte si to ucho a vypadněte, nebo vás mistr zabije!“

PRACOVNÍ HOVORY

„Slečno, durdí se šéf, pořád máte nějaké soukromé telefonní hovory.
Blokujete linku, zanedbáváte práci, jednoduše to takhle dál nepůjde!“
„Ale to jsou všecko služební hovory! ohrazuje se slečna.
“ V top případě si nepřeji, abyste naše zákazníky oslovovala vrabčáčku!“

ZLEPŠOVÁK

„Nemohli, byste to udělat tak, že bych jenom ráno přišla do práce, zmáčkal ten knoflík a on by potom už sám dělal všechno to , co potřebuje?“
„A nemyslíte, že to by potom stačilo, kdyby ráno přišel šéf do práce a sám pozapínal všechny ty knoflíky?“
„Tak to radši nechte tak, jak to je…“

PROJEV

Jeden šéf měl přednést dvacetiminutový projev na důležité výroční schůzi, a tak uložil jednomu ze svých podřízených, aby mu ho sepsal.
Když se ze schůze vrátil, byl vzteky bez sebe.
„Člověče, co jste mi to tam dal? Vždyť ten projev byl na hodinu!“ Křičel.
„Polovina posluchačů nevydržela do konce!“
Podřízený se zatvářil zmateně.
„To opravdu nechápu. Ten projev byl skutečně na dvacet minut!“ Bránil se.
„Ale přiložil jsem tam i ty dvě požadované kopie.“