Archiv rubriky: profesoři

DATABANKA ESEJÍ

Na jedné universitě měli studenti jakousi databanku esejí, referátů a domácích úkolů na všechny předměty. Aby tato recyklace prací nevypadala podezřele, byly v databance eseje na jedničku, na dvojku i na trojku, takže průměrný student mohl práci použít, aniž by vzbudil podezření.
Jeden student, který strávil víkend mnohem příjemnějšími věcmi než psaním eseje, tedy našel v databance jednu trojkovou, nenápadnou esej do svého předmětu. Vytiskl ji, přepsal a odevzdal na hodině.
Ještě na konci hodiny mu ji profesor vrátil s napsaným komentářem: “Tuhle esej jsem napsal asi před dvaceti lety. Vždycky jsem si myslel, že by si zasloužila jedničku, a proto ji tak s radostí hodnotím právě dnes.”

UNIVERZITA PO 40 LETECH

Promovaný ekonom se na stará kolena zajde podívat na univerzitu, na které kdysi studoval. Coby renomovaného odborníka jej náležitě uvítají a provádějí ho po budově. Nahlédnou do učebny, kde se zrovna konají písemné zkoušky.
Chlápek nakoukne přes rameno jednomu studentovi a udiveně se ptá profesora:
“Zdá se mi to, nebo jsou ty otázky úplně stejné, jako před čtyřiceti lety?”
“Nezdá, otázky jsou pořád úplně stejné, akorát odpovědi jsou teď úplně jiné.”

PROFESOR V KNIHOVNĚ

Sedí si tak profesor ve veřejné knihovně a sbírá jakési informace na svou další přednášku statistiky, když najednou překvapen vykřikne: “Překvapivé! Zvláštní!”
“Co se stalo?” optá se jeden ze studentů.
“Věřil byste, že při každém mém výdechu zemře jeden člověk?”
“Opravdu zajímavé,” opáčí student. “A zkusil jste jinou zubní pastu?”

ROZHOVOR Z VUT

Student neumí a tváří se zoufale.
Kantor ho osloví s otázkou.
“Jak vy si vlastně představujete zkoušku na vysoké škole?”
Student: “Jako rozhovor dvou inteligentů.”
Kantor: “No jo, ale co když jeden z těch dvou není inteligent, ale naprostej vůl?”
Student: “No, v tom případě inteligent bere index a odchází.”

ZKOUŠKA

ČVUT – zkouška z fyziky. Profesor se špatně vyspal. Ptá se prvního studenta:
“Jedete autobusem a je hrozné horko, co uděláte?”
“Otevřu okno.”
“Dobře, a teď popište aerodynamické změny, které v autobuse nastanou?”
“???????????????”
“Děkuji, za pět, další!”
Druhý student stejná otázka, stejná odpověď, stejná známka.
Za hodinu je stav zápasu profesor versus studenti 9 : 0.
Jako 10. vchází pěkná studentka.
Profesor se ptá:
“Jedete autobusem a je hrozné horko, co uděláte?”
“Vysleču si halenku.”
“Vy mi nerozumíte, je opravdu horko.”
“Tak si ještě vysleču sukni.”
“Je nesnesitelné horko, stupňuje profesor.”
“Tak si vysleču podprsenku.”
To profesorovi vyrazilo dech.
Studentka ale dodává:
“Ještě si můžu vysléct kalhotky, ale okno neotevřu ani kdyby mě měli ojet všichni chlapi v autobuse.”