Manželé si koupili novou skříň a chtěli si ji dát do ložnice. Tak ji přidělali ke zdi.
No, jenže za chvíli jela kolem baráku tramvaj a jak projela, tak se uvolnil nějakej šroub a skříň spadla. Tak ji zase přidělali, zase projela tramvaj a tak furt dokola.
Druhej den odpoledne, když byl manžel v práci, rozhodla se manželka, že ho překvapí, když už ta skříň bude držet. A tak si pozvala souseda na pomoc.
Měli následující plán: soused zaleze do skříně a bude dávat pozor, kterej šroub se začne povolovat nejdřív, a že to pak na tom místě přidělají pevněji. Tak soused zalezl do skříně a čekal.
Manželka zatím šla do kuchyně a udělala oběma kávu.
Jenže v tom se vrátil manžel z práce. Koukne do předsíně – cizí boty, cizí pánskej vohoz. Nakoukne do kuchyně, na stole dvě kávy. Běží do ložnice, otevře skříň a z ní na něj čumí soused.
Tak tam chvíli na sebe čuměj a ten soused pak povídá: “Hele, radši mi hned dvě tři vraž, protože když ti řeknu, že tady čekám na tramvaj, tak mi asi neuvěříš.”