Archiv pro měsíc: Květen 2019

RUSKO PO VYHLÁŠENÍ EMBARGA Z EU

Je pravda, že byli v továrně v Omsku zatčeni tři dělníci za protistátní činnost?
– Ano to je pravda!
Jeden přišel do práce o pět minut dříve – jesná špináž!
Druhý přišel o pět minut později- jasná sabotáž!
Třetí přišel včas, což dokazovalo, že má západní hodinky!

PILOT V PEKLE

Dostane se pilot do pekla. Sám Lucifer ho provází, aby si vybral svá muka.
Otevřou první dveře a v místnosti je kokpit, v něm dva piloti, v očích mají smrt a letadlo se řítí přímo do skály. ˝Ne to ne!˝ říká pilot.
Jdou dál, otevřou druhé dveře a opět kabína, budíky kmitají, piloti se smrtelným potem na čele se perou s řízením a letadlo ve vývrtce padá do moře.
˝Ne, to už vůbec ne!˝ povída pilot a otevře další dveře. Zde je naprostá pohoda, přístroje ukazují co mají, modré nebe, autopilot řídí, u sedadel pilotů klečí dvě letušky a orálně se starají o piloty.
˝Jo, tak tohleto beru.˝ říká pilot.
˝Jenže to nejde, toto je peklo pro letušky…˝

MUŽ NA PUSTÉM OSTROVĚ

Muž, kterého kdysi vysadili na pustý ostrov v Tichém oceánu, jde po pláži, vousy až po kolena. Náhle se z vln vynoří překrásná žena.
˝Jste tu již dlouho?˝ ptá se.
˝Od roku 1985˝ odpovídá.
˝Jak dlouho jste neměl cigaretu?˝ ptá se.
˝Čtrnáct let.˝
Žena rozepne kapsičku u své mokré kombinézy, vytáhne krabičku Camelek, jednu zapálí a podá mu ji.
Muž lačně šlukuje.
˝Jak dlouho jste neměl panáka whisky?˝
˝Čtrnáct let.˝
Rozepne další kapsu a nabídne mu láhev. Muž si pořádně lokne a láskyplně na ženu pohlédne.˝
˝A jak dlouho jste si to s nikým nerozdal?˝ otáže se žena plaše.
˝Čtrnáct let˝ odpoví muž roztouženě.
Žena si začne rozepínat kombinézu.
˝To mě podrž˝ vyhrkne muž ˝snad tam nemáte golfové hole?˝

ZDRAVÁ VÝŽIVA

Pětaosmdesátiletí manželé zahynuli po 60 letech manželství při dopravní nehodě. Protože manželka prosazovala v posledních 10 letech zdravou dietu a dostatek pohybu, dožili se tohoto věku v překvapivě dobrém zdravotním stavu.
Svatý Petr je hned od nebeské brány odvedl do nového domu s krásnou kuchyní, přepychovým bazénem a podobnými vymoženostmi. Mezi záplavou ˝Jé!˝ a ˝Ááách!˝ napadlo starého pána zeptat se Sv. Petra, kolik bude tenhle luxus stát.
˝Samozřejmě nic – vždyť jste v nebi.˝
Další prohlídka patřila golfovému hřišti hned vedle nového domu. Dozvěděli se, že hrát mohou každý den, a navíc jednou týdně se hřiště přestaví vždy podle některého slavného hřiště na zemi. Stařík se zase zeptal, kolik dělají členské příspěvky do golfového klubu.
˝Jaké příspěvky? Vždyť jste v nebi!˝
Potom zašli do klubu a viděli restauraci přímo hýřící vybranými lahůdkami z celého světa. ˝Kolik toho můžeme sníst?˝ zeptal se starý pán.
„Ještě to nechápete? Kolik chcete – tohle je nebe.˝
„A kde najdeme jídla z nízkým obsahem tuků a cholesterolu?˝ zněla další bázlivá otázka.
„To je na všem to nejlepší – můžete sníst kolik chcete a co chcete, a nikdy neztloustnete a neonemocníte. Tak to chodí v nebi.˝
Teď už se stařec opravdu rozzlobil. Hodil klobouk na zem, zuřivě po něm šlapal a řval vzteky. Sv. Petr i manželka se jej snaží uklidnit a ptají se, co se mu stalo.
˝Za to můžeš ty! Nebýt tvé pitomé makrobiotiky, mohl jsem si tu užívat už před desíti lety!!!˝

ČTYŘI RABÍNI

Čtyři rabíni se často přeli o náboženské problémy. Tři z nich měli vždycky shodný názor, čtvrtý s nimi zásadně nesouhlasil.
Po jedné takové debatě, když byl čtvrtý rabín opět přehlasován, rozhodl se, že se odvolá k vyšší instanci. Zvolal: ˝Pane Bože, ve svém srdci cítím, že mám pravdu já. Prosím, dej nám znamení, že je tomu tak.˝
Byl překrásný den, ale jakmile to rabín dořekl, zahalil nebe nad nimi temný mrak.
˝Pán nám odpověděl, měl jsem pravdu!˝
Ostatní však nebyli přesvědčeni a namítali, že za horkého dne se bouřkové mraky tvoří často.
˝Bože, dej nám prosím zřetelnější znamení.˝ Tentokrát se objevily čtyři mraky, přiblížily se – tři těsně, jeden kousek dál – až se slily v jeden velký a z něj uhodil blesk do blízkého stromu.
˝Říkal jsem vám, že je to tak, a Pán to potvrdil!˝
Ostatní však znovu namítali, že to se může stát přirozenou cestou.
Rabín se opět chystal požádat Pána o opravdu jasné znamení, ale než to stačil říct, nastala tma, země se zatřásla a hromový hlas zaburácel: ˝MÁÁÁÁÁ PRRRRAAAAVDU!˝
Rabín se obrátil na kolegy a řekl: ˝Tak co, stačí vám to?˝
Jeden z jeho odpůrců pronesl: ˝No a co? Tak je to 3:2.˝

SKLERÓZA

“Paní Šťovíčková, tak ten váš soused prý umřel na sklerózu, je to pravda?”
“Je to pravda, paní Novotná, na sklerózu.”
“A jak to jako je?”
“Já nevím, asi zapomněl dýchat.”

FOTO Z LETADLA

Fotograf jednoho renomovaného magazínu dostal za úkol udělat reportáž o velkém lesním požáru. Jeho šéf mu vytelefonoval na letišti zapůjčeni malého letadla i s pilotem. Fotograf dorazil na letiště hodinu před západem slunce a opravdu, na letištní ploše stála malá Cessna a v ní seděl pilot. Fotograf si vlezl s výstrojí na zadní sedadlo a povídá:
“Tak honem do vzduchu!”
Pilot nahodil motor a za chvilku se letadlo odlepilo od země. Letělo sice dost nevyrovnaně, ale letělo. Fotograf říká:
“Leťte na severní stranu požáru a udělejte tam několik nízkých průletů.”
“Proč?” zeptal se nervózně pilot.
“Protože chci udělat fotky. Jsem fotograf a fotografové dělají fotky.”
Po krátké pauze pilot povídá:
“Chcete říct, že nejste můj letecký instruktor?”

CESTOVATEL V PRALESE

Takhle se jeden cestovatel v amazonském pralese octne uprostřed kruhu divochů s napřaženými oštěpy. Jejich náčelník stojí přímo před ním.
Rozhlédne se kolem a povzdechne si:
„Tak a jsem v prd….“
Na obloze se rozzáří jasné světlo a mocný hlas zahřmí:
„Ne, nejseš! Vezmi do ruky ten kámen co leží u tvých nohou a rozbij náčelníkovi hlavu!“
Cestovatel se sehne, popadne kámen a vší sílu s ním praští náčelníka. Náčelník padne k zemi mrtev.
A z nebe se zase ozve silný hlas:
„Teď jsi teprve v prd…!!!“

BARVY

Hádá se Kohn a Roubitschek.
Kohn argumentuje:
„Ale vždyť jim říkám, že černá barva je přece barva, jako každá jiná!“
Roubitschek: „Ne, černá není žádná barva“.
Asi po hodině tvrdého handrkování jdou za vrchním rabínem, aby je rozsoudil. Vrchní rabín jim slíbí, že celou věc prostuduje do druhého dne, ať jdou zatím domů. Druhý den se oba vrátí a vrchní rabín jim řekne: „Četl jsem v Tóře, a nic tam není, co by říkalo, že černá není barva, takže můžeme říci, že černá barvou skutečně je…“
Vidíš, řekne Kohn Roubitschkovi vítězně a oba jdou pryč.
Ale už druhý den jsou zase před vrchním rabínem, protože se nemohou shodnout, jestli bílá je také barva. Kohn tvrdí, že ano, Roubitschek, že ne. Rabín opět slíbí otázku zkonzultovat s Tórou, a druhý den jim potvrdí, že i bílá s největší pravděpodobností barvou skutečně je.
V tu chvíli zvolá Kohn s rukama k nebi: „No tak vidějí Roubitschek, že jsem jim prodal barevnou televizi!!!“