Krásný letní den.V lese sedí zajíc před svou norou a něco píše na notebooku. Přichází liška.
Liška: „Čau zajíci, co děláš?“
Zajíc: „Makám na diplomce.“
Liška: „O čem bude?“
Zajíc: „O tom, jak zajíci žerou lišky.“
Liška: Chvíli lapá po dechu. „To je přece blbost! Každý ví, že zajíci nežerou lišky!“
Zajíc: „Tak se pojď podívat.“
(Oba zmizí v zajícově noře. Za chvíli vyjde zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Přichází vlk.)
Vlk: „Nazdar zajíci, co to děláš?
Zajíc: Píšu diplomku na téma, jak zajíci žerou vlky.
Vlk: Taková blbost ti přece neprojde!?!
Zajíc: Proč ne? Chceš se podívat?
Oba vejdou do nory, a za chvíli se objeví zajíc a poplácává si břicho. Sedne si k notebooku. Na scénu vstoupí medvěd:
Medvěd: Ahoj zajíci, co to píšeš?
Zajíc: Píšu diplomku : Jak zajíci žerou medvědy.
Medvěda to zjevně pobaví: „Cha cha takový vtip jsem už dlouho neslyšel.”
Zajíc: Nevěříš, tak se pojď podívat ke mně, a ukážu ti to.
Scéna:
Uvnitř zaječího doupěte. V jednom rohu hromada liščích kostí. V druhém rohu hromada vlčích kostí. Naproti sedí obrovský lev a šťárá se v zubech.
Morální ponaučení:
Nezáleží na tématu diplomky.
Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.
Záleží na tom, koho máš za konzultanta.