Archiv pro měsíc: Květen 2019

HRA SE JMÉNY

Byl jednou jeden podnik a v něm čtyři zaměstnanci, kteří se jmenovali Každý, Někdo, Kdokoliv a Nikdo.
Jednoho dne bylo třeba splnit důležitý úkol a Každý si byl jist, že to Někdo udělá. Mohl to udělat Kdokoliv, ale Nikdo to neudělal. Někdo se rozzlobil, protože to přece byla práce pro Každého. Každý si myslel, že by to mohl udělat Kdokoliv, ale Nikdo si neuvědomil, že to Každý neudělá. Nakonec Každý obviňoval Někoho, že Nikdo neudělal to, co mohl udělat Kdokoliv.

ŽENA U JASNOVIDKY

Žena je u jasnovidky a ta jí věští, že zaviní smrt mnoha miliónů lidí.
Celá nesvá odchází a vidí na ulici chlapce, na něhož se řítí náklaďák.
Pomyslí si: “Zachráním alespoň jednoho.“,
Vrhne se ke chlapci, vystrčí ho mimo dráhu auta a sama zahyne pod koly.
Přiběhne policista a ptá se chlapce: “Není ti nic? Jak se jmenuješ?”
“Adolf Hitler, pane.”

PAPEŽ PŘED NEBESKOU BRÁNOU

Zemřelý papež přijde před nebeskou bránu. Svatý Petr ho pozdraví a ptá se na jeho jméno.
“Jsem papež!”
“Papež, papež,” brouká si pod vousy svatý Petr. “Lituji, nemám nikoho toho jména zde ve své knize zaneseného.”
“Ale, ale . . . já byl přece zástupce Boha na zemi!”
Svatý Petr, překvapen: “Bůh má na zemi svého zástupce? No to je zajímavé, o tom mi zatím nikdo nic neřekl.”
Papež se rozčílí natolik, až v obličeji zrudne: “Já jsem byl přece hlavou katolické církve!”
“Katolická církev . . . to jsem nikdy neslyšel,” na to svatý Petr. “Ale počkej chvíli, zeptám se šéfa.”
Odejde v nebi dozadu a ptá se Boha: “Poslyš, tady je jeden, který říká, že byl tvým zástupcem na zemi. Jmenuje se Papež. Říká ti to něco?”
“Nee,” odpoví Bůh. “Neznám. Nic o tom nevím. Ale počkej, zeptám se Ježíše.”
Bůh volá: “Ježíííši!”
Ježíš přiběhne: “No, otče, co je, co se dějě?” Bůh a svatý Petr mu vysvětlí situaci.
“Moment,” řekne Ježíš, “půjdu se na něho podívat. Hned jsem zpátky.”
Za pár minut je zpět ve velmi dobré náladě a směje se na celé kolo:
“Tomu sotva věřím, nedovedu to pochopit. Vzpomínáte si na ten malý spolek rybářů, který jsem před 2000 lety založil?
Tak ten ještě existuje!!!”

ŽÍZEŇ

Tatínek poslal zlobivého synka za trest brzo spát. Za chvilku se z pokojíčku ozvalo:
“Tatí?”
“Co je?”
“Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?”
“Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout!”
O pět minut později:
“Tatí?
“Co je zase?”
“Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?”
“Řekl jsem ti, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak ti půjdu nasekat zadek!”
O pět minut později:
“Tatí?”
“CO JE???”
“Až mi půjdeš naplácat, mohl bys s sebou vzít sklenici vody?”

HLAVNĚ KLID ALBERTE

V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje:
“No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte…”
Nachomýtne se k tomu nějaká pedagogická odbornice samouk a s uznáním povídá:
“To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka.”
Na to otec:
“Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!”

BRIGÁDA

Volá chlapík na policii:
“Mě do toho nic není, ale sousedovi dovezli dřevo. Celý kamion!”
Policajt: “Ale to přece není trestné!”
“No jo, ale ten kamion přijel z Německa!”
Policajt: “To ale přece není trestné!”
“No jo, ale ten německý kamion je naložený švédským dřevem!”
Policajt: “No to je sice zajímavé, ale dnes to není nemožné!”
“Jo ještě jen tak bokem, ten řidič je turek, a myslím kouří hašiš.!
Policajt: “Hmm, tak to si ověříme!”
Chlap položí telefon a hned vytáčí další číslo:
“Helen Karle, tak jsem ti sehnal brigádu na to pořezání toho dřeva, a bude to asi ta samá parta, co ti na jaře zryla zahradu!”

DIVOKÝ ZÁPAD

Přijdou dva zelenáči na divoký západ, jejich první cesta vede do saloonu. Tam visí nad barem vyhláška, že za každou hlavu indiána vyplatí šerif 100 dolarů.
Koupí tedy povoz a vyrazí do prérie. Zanedlouho spatří prvního indiána, zamíří, ozve se výstřel a indián padne k zemi. Teď stačí jenom useknout hlavu a stovka je doma. Oba se zaradují a pokračují v cestě.
Později spatří na kraji lesa hned dva indiány. Přiblíží se a společně zamíří. Ale ouha, jednoho minou a indián uteče. Tak tedy nejdříve useknou hlavu mrtvole, hodí ji na povoz a vyrazí pronásledovat uprchlíka. Ten už na ně čeká na konci cesty, ale udržuje si vzdálenost mimo dostřel. Vyrazí za ním, ale dohnat ho nemůžou.
Dostanou se až ke kaňonu, kde ho začínají dohánět a v tom se jeden z nich rozhlédne a zarazí se: na vrcholu kaňonu je jeden indián vedle druhého, v rukou luky a šípy a míří na ně. Poklepe na rameno svému druhovi ve snaze ho upozornit.
Ten se ohradí: ˝Počkej, už ho skoro máme.˝
A ten druhý na to: ˝Fakt by ses ale měl rozhlédnout!˝
Tedy se rozhlédne, spatří mraky indiánů a s úsměvem praví: ˝Tak to vypadá, že budeme milionáři!˝