Archiv pro měsíc: Leden 2019

MAMÍ, HÁDEJ CO JSEM VIDĚL

Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí (a ne zrovna klidně) mladá posluhovačka.
Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát. Před domem potká maminku, kterak táhne domů nákup.
Hned jí povídá: “Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a …”
“Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Až na tebe mrknu, začneš vyprávět!”
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil:
“Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samý, co ty se strýčkem Philem loni v létě na chatě.”

ŠÁBES

Ptá se Roubíček rabína:
“Rabi, pověz mi, zda je o Šabesu povoleno sexuálně obcovat.”
“Ano, je povoleno sexuálně obcovat, ale pouze s vlastní ženou, neboť o Šabesu není přípustné vyhledávat rozkoš.”

MALOMĚSTSKÝ PRÁVNÍK

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní.
Když složila přísahu, ptá se jí: “Paní Čermáková, znáte mne?”
“Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: “Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
“Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: “Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!”

OMLUVA

Aron s Izákem se pohádali.
Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid.
Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit.
Izák se ptá: “A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: “Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: “Ne, to bude asi omyl.”
“Promiňte, omlouvám se!”

DLUH

Levi a Samuel kráčejí večer Centrálním Parkem.
Najednou se před nimi objeví lupič, který na ně míří pistolí a žádá po nich všechny peníze, které mají u sebe.
Levi vyndá z peněženky 100 dolarů a podává je Samuelovi:
“Samueli, já skoro zapomněl, že jim dlužím 100 dolarů. Tady jsou.”

ZMĚNA VÍRY

Kněz a rabín, kteří byli dlouho přáteli, se vždycky hádali do nejmenších detailů a drobností, která víra je ta pravá.
Jednoho dne jeli spolu autem a nějaký ožrala to do nich na červenou napral.
Jejich auto udělalo tři kotrmelce a skončilo na střeše. Oba se vyhrabali ven, překvapeni, že vůbec přežili. Kněz se okamžitě pokřižoval a všiml si, že rabín taky.
Tak hned volá: “Konečně! Buď požehnán náš spasitel. Konečně jste prozřel, konečně jste uviděl Světlo!”
“Ech, cože?”
“No, vždyť jste se pokřižoval!”
“Pokřižoval? Ale ne, já jen kontroloval, jestli je všechno v pořádku – brýle, rozkrok, peněženka a hodinky.”

PROBLÉM S WINDOWS

Sekretářka: Mám takový problém s Windows…
Hotline: Co máte na monitoru?
Sekretářka: Eee… květináč.
Hotline: Ne, chtěl jsem říct – co je tam napsáno?
Sekretářka: A jo tak… no… Sony!