Archiv pro měsíc: Únor 2019

PROMÍCHANÉ VÝSLEDKY

Manžel navštíví lékaře své manželky.
Lékař: “Tak ten test jsme u vaší paní už udělali. Bohužel se nám pár výsledků promíchalo, tak teď nevíme, zda má vaše paní Alzheimerovu chorobu nebo AIDS.”
“Co mám, proboha, dělat?” ptá se zděšeně manžel.
“Nejlepší bude, když odjedete s paní na výlet a necháte ji někde daleko od domova. Pokud najde cestu domů, už bych s ní nespal.”

DUCH Z LAMPY

Vedoucí oddělení pro zákazníky, vedoucí marketingu a šéf firmy jdou na jednání. V parku najdou zázračnou lampu. Otřou ji a objeví se duch lampy.
Duch říká: “Normálně jsou k dispozici tři přání. Takže každý z vás může mít jedno přání“.
Vedoucí oddělení pro zákazníky zvolá: “Já první! Já první!”
A vysloví přání: “Chci být na Bahamách, na rychlé lodi, s dvěma sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” – a je pryč.
“Teď já!” bere si slovo vedoucí marketingu.
“Chci bejt v Karibiku na exotickém ostrově, s pěti sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” – a je pryč.
“A vy?” osloví duch šéfa.
Šéf: “Chtěl bych, aby tihle dva idioti byli po obědě zpátky v kanceláři!”

A poučení z téhle historky? – VŽDYCKY NECH NAPŘED MLUVIT ŠÉFA!

CO JE TO SOCIALISMUS?

“Tak co,” zajímá se otec, “jaké to bylo?”
“Fajn,” připouští dítě školou povinné, “všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?”
“Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej:
Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov.
A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa, a ten se jmenoval Stalin.
Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili.
A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci.
Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu…”
Pepíček se chytá za hlavu a volá: “Ježíšimarjá, to je ale bordel!”
“Výborně,” na to otec, “tak jsi to přece jen pochopil.”

PROCHÁZKA PO ČTVRTI

Ve svěžím jarním jitru se prochází vilovou čtvrtí pan Kohn.
Na balkónu jedné z vil se vystavuje slunečním paprskům v rozkošných nedbalkách kyprá paní Sternová.
“Paní Sternová,” volá z ulice Kohn, “nemohl bych jít nahoru a pomilovat se s nima?”
“No dovolte,” rozhorlí se paní Sternová, “copak jsem nějaká prodejná ženská?”
“A kdo tu mluvil o placení?”

MANŽELKA VERSUS POČÍTAČ

Ve tři hodiny v noci se ona potichoučku vkradla do sousední místnosti.
Kladivem rozbila 24-palcový monitor, CéDéčka polila lepidlem, bednu počítače vyhodila oknem a tiskárnu utopila ve vaně.
Potom se vrátila do ložnice, do teplé postele a přitiskla se s láskou k boku svého nic netušícího spícího manžela, o kterém byla přesvědčená, že už teď veškerý volný čas až do konce života bude věnovat jejich lásce.

…. do konce života jí zbývaly ještě čtyři hodiny…