Hloupý Honza jde s rancem buchet do světa. Cestou u studně potká starou babku. Babka má hlad, cítí buchty a hned to začne na Honzu zkoušet:
„Synáčku, jsem kkouzelná babička a když mi dáš najíst, tak ti splním tři přání.“
Honza kývne a řekne:
„Dobrá babičko, dám ti jednu buchtu, ale musíš vypít jedno vědro vody.“
Babce chtivě zasvítí oči, vytáhne ze studně vědro s vodou a na jeden zátah ho vypije.
Honza na to:
„Víš co, babičko? Dám ti tři buchty, když ale vypiješ tři vědra vody.“
Babka skočí ke studni, třikrát vytáhne vědro s vodou a kopne ho do sebe.
Jenže Honza má ještě lepší návrh:
„Dám ti celý ranec buchet, když vypiješ pět věder vody.“
Bába nemešká a těch pět věder vody do sebe nalije.
Funí jako lokomotiva, břicho jako těhotná klisna, holt těch devět věder vody je znát, a chce na Honzovi ranec buchet.
A Honza na to:
„Houby hlad! Žízeň jsi měla, bábo!!!“