Jednoho dne se na malém městě v řeznictví objevila mladá žena s miminkem v náručí a řekla řezníkovi, že to dítě je jeho, a co s tím jako udělá.
On nakonec souhlasil s tím, že dokud chlapec nevyroste, bude žena dostávat maso zadarmo.
Řezník na kalendáři počítal dny, a když mladíkovi, který chodil pro maso, bylo přesně osmnáct, povídá mu:
„Tady máš, a řekni matce, že tohle je poslední maso, které dostane zadarmo.
A koukej se, jak se bude tvářit.“
Synek doma všechno vypoví, a pak mu matka říká:
„Běž ješte do krámu a řekni řezníkovi, že jsem měla osmnáct let zadarmo taky mléko, zeleninu a pečivo a koukej se, jak se bude tvářit.“