BUSH V PEKLE

Jednoho dne dostal Bush infarkt a umřel. Okamžitě se odebral do pekla, kde už byl očekáván.
“Jsi na mém seznamu,” řekl mu ďábel, “ale já zrovna nemám volné místo.V každém případě tady ale musíš zůstat, takže mám pro tebe návrh. Mám tady pár hříšníků, kteří nebyli tak špatní jako ty. Jednoho z nich pustím, ale ty půjdeš na jeho místo. A budu k tobě dokonce tak dobrý, že ti dovolím, aby sis sám vybral.”
Bushovi se to zdálo jako dobrý obchod.
Ďábel tedy otevřel první místnost. Tam byl veliký bazén, v něm plaval Nixon. Stále se potápěl a něco hledal, ale vždy se vynořil s prázdnýma rukama.
Znovu a znovu.
“Ne,” řekl Bush. “Já nejsem dobrý plavec. Myslím, že tohle bych dělat nemohl.”
Ďábel tedy otevřel druhou místnost. Tam byl Newt Gingrich a velikým kladivem rozbíjel kameny. Kamenů nikdy neubývalo.
“Ne,” řekl Bush. “Mám problémy s ramenem. Strašně bych trpěl, kdybych musel pořád rozbíjet kameny.”
Ďábel tedy otevřel třetí místnost. Tam ležel na zemi Bill Clinton, ruce svázané nad hlavou, nohy svázané a roztažené. Nad ním se skláněla Monica Lewinská a dělala to, co dělala nejlépe.
Bush hleděl v šoku.
Pak řekl: “Jo, myslím, že tohle bych vydržel.”
Ďábel se zachechtal (jak jinak, než ďábelsky) a řekl:
“Monico, můžeš jít.”