Archiv rubriky: Vtipy o právnících

INŽENÝR V PEKLE

Jednoho dne umře inženýr, který žil celý svůj život v míru a pokoji u rýsovacího prkna a jde rovnou do nebe jako všichni inženýři.
Ale už u brány ho čeká nemilé překvapení – sv. Petr ho odmítá pustit dovnitř:
“Je plno.”
“Ale já jsem inženýr, já musím do nebe.”
“Je mi líto, ale je plno.”
“Ale já jsem …”
“Ne tady žádný ale, běž to zkusit do pekla.“, prohlásí nesmlouvavě Petr.
Inženýr se sebere a jde do pekla. Tam na něho divně koukají, posílají ho od čerta k ďáblu, říkají si, že inženýři patří do nebe.
Až u ďábla – toho nejvyššího – opravdu skončí, ten si ho přeměřuje a pak říká:
“No,jistý jsou dvě věci,
a) nemáš tu co dělat, sem inženýři nechodí,
b) když už jsi tu, uděláš pro nás pár věcí a budeš si žít lépe než v nebi.”
Jak rozhodl, tak se udělalo a inženýr se pustil do práce. Opravil klimatizaci, zavedl aické kotle, jezdící schody, výtahy, elektrické hořáky a podobný kejkle.
A ďábel svou část úmluvy taky plní. všechno jde nádherně.
Věčnost ubíhá až tu přijede Bůh na inspekci. A jen co vleze dovnitř, tak jenom zírá. Nejde mu to na rozum, jak je to peklo moderní, nechá si předvolat ďábla a ten mu vysvětluje situaci kolem pekelné průmyslové revoluce.
A Bůh ho přeruší.” Co? Inženýr v pekle? To přece nejde?! Patří do nebe jako každý inženýr, toho nám musíte okamžitě vrátit!”
A ďábel se jen usmívá a říká:” Kdepak, toho nedáme v žádném případě.”
A Bůh říká:” Takže mi ho nedáte? Dobrá, budeme se o něho soudit.”
A ďábel se rozchechtá a říká:” To jsem ale moc zvědavý, kde vezmete právníky.”

MALOMĚSTSKÝ PRÁVNÍK

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní.
Když složila přísahu, ptá se jí: “Paní Čermáková, znáte mne?”
“Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: “Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
“Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: “Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!”

HROMADA RŮŽOVÝCH OBÁLEK

Chlápek takhle přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu.
Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá.
Padesátník odpovídá: “Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných ‘Hádej kdo!’”
“Ale proč to děláte?”
“Jsem právník se specializací na rozvody.”

CHLÁPEK V BARU S MALÝM MUŽÍČKEM

Přijde chlápek do baru, na rameni má dvaceticentimetrového kňučícího mužíčka. Objedná si panáka, dostane ho, a ten mrňous mu sleze z ramene a třetinu vypije. Pak mu sežere třetinu sendviče a upije z dalších dvou panáků, a to už to barman nevydrží a povídá:
„Promiňte, pane, já se většinou nezajímám o soukromé věci hostů, ale mohl byste mi říct, co je tohleto zač?“
„No, jednou jsem takhle na pláži našel láhev, odzátkoval jsem ji a z ní vylétl džin, že mi prý splní jedno přání. No, tak já jsem chtěl dvaceticentimetrového čůráka, no a ten džin mi zmenšil mýho právníka!“

PRÁVNÍK S KLIENTEM

Právník informuje klienta, který má svědčit na svoji obhajobu:
„Musíte přísahat, že řeknete pravdu a nic než pravdu. Rozumíte mi?“
„Ano.“
„Víte, co se stane, když neřeknete pravdu?“
„Mám pocit, že to vyhrajeme.“

PRÁVNÍCI V BUŠI

Dva právníci se vydali na dovolenou do africké buše.
Jednou si dali dvacet pod velkým stromem. Byli probuzeni zařváním  velkého lva, který si je se zjevným zájmem prohlížel. Bylo jasné, že k puškám v autě nemají šanci to stihnout. Jeden z nich se najdenou začal zouvat. Druhý se ptá, proč, a první odpovídá: „No, bez nich dokážu běhat rychleji.“
„A není to jedno? Ať budeš jak chceš rychlý, nikdy neutečeš lvovi.“
„Nemusím být rychlejší, než lev. Stačí být rychlejší, než ty.“

PES V ŘEZNICTVÍ

Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však psa pozná. Je to pes jednoho ze stálých zákazníků – místního právníka. Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se jej: „Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok na finanční náhradu od majitele psa?“
„Ano, samozřejmě,“ odpoví právník.
„V tom případě mi dlužíte 120 korun,“ říká řezník, „to byl totiž Váš pes.“
„Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na 120 korun.
Když je řezník na odchodu, právník jej zadrží: „Ještě moment! Taky máte účet na 500 korun za konzultaci.“

SVATBA V NEBI

Cestou na svatební obřad dojde k autonehodě a oba snoubenci na místě zahynou.
Jdou spolu do nebe.
Čekají na příjmu na Svatého Petra.
Když přijde, hned se ho ptají, jestli je možné v nebi uzavřít manželství.
Svatý Petr říká:“No, je to poprvé, co se na tohle někdo ptá. Musím to jít zjistit.“
Pár sedí v příjímací místnosti už pár měsíců a oba už ztrácejí trpělivost, když se Svatý Petr znovu objeví s odpovědí: „Je to dobré, v nebi můžete být oddáni.“
Nato se mladík ptá: „Jen pro případ, že by nám to neklapalo…Bylo by možné se v nebi i rozvést?“
„To si snad děláte legraci.
Tři měsíce jsem tady hledal kněze.
Dovedete si představit, jak dlouho bych hledal právníka?“