Archiv rubriky: Vtipy o podnikání

ŘEDITEL BEZ SEKRETÁŘKY

Pozdě večer stojí generální ředitel u skartovačky, vedle něho mladý zaměstnanec.
Ředitel povídá:
“Prosím vás, držím v ruce velmi citlivý a důležitý dokument a moje sekretářka už šla domů. Můžete mi pomoci s tímhle přístrojem?”
“Samozřejmě,” odpoví mladík. Zapne skartovačku, vloží papír a zmáčkne knoflík START.
“Mockrát děkuji. Budu potřebovat tři kopie!”

INZERÁT – PRODEJ HUS

Žili dva sousedi, kteří prodávali husy. Každý chtěl prodat a mít zisk co největší, ale zákon jim dal kvótu na maximální cenu 100 Kč.
První dal inzerát. Druhý den přišlo mnoho lidí a proto se chlubí druhému sousedovi, že prodal husy za 200 Kč.
Nato se ten druhý naštval a také si dal inzerát. Také měl druhý den dobrou tržbu, no ale další den přišel daňový kontrolor a dal mu pokutu 10 000 Kč.
Když to povídá prvnímu, ten se ho ptá: “A jak jste napsal ten inzerát?”
“No, že prodám husu za 200 Kč.”
“No, vidíte, vy jste ale trouba, s odpuštěním.”
“A jak jste napsal vy ten inzerát?”
“No, že předevčírem jsem ztratil 200 Kč, poctivému nálezci daruji husu!”

ŘEZNÍK A MILENKA

Jednoho dne se na malém městě v řeznictví objevila mladá žena s miminkem v náručí a řekla řezníkovi, že to dítě je jeho, a co s tím jako udělá.
On nakonec souhlasil s tím, že dokud chlapec nevyroste, bude žena dostávat maso zadarmo.
Řezník na kalendáři počítal dny, a když mladíkovi, který chodil pro maso, bylo přesně osmnáct, povídá mu:
„Tady máš, a řekni matce, že tohle je poslední maso, které dostane zadarmo.
A koukej se, jak se bude tvářit.“
Synek doma všechno vypoví, a pak mu matka říká:
„Běž ješte do krámu a řekni řezníkovi, že jsem měla osmnáct let zadarmo taky mléko, zeleninu a pečivo a koukej se, jak se bude tvářit.“

V NEBI

Tři zesnulí jdou do nebe.
Aby smazali všechny hříchy, které napáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle.
První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář.
Vstoupí první…
Je slyšet křik. Když vyjde, tak se ho ti dva ptají, co mu dělali.
„Strašné. Přibíjeli mi boty na nohy.“
Vejde druhý…
Ohromný řev. Když vyjde, tak se ho zase obuvník a cukrář ptají, co že mu dělali.
„Něco šíleného! Přišívali mi oblek na tělo.“
Cukrář povídá: „Co mně můžou udělat, vždyť jsem byl jenom cukrářem!“
Vejde dovnitř…
Strašlivý křik. Když vyjde, tak se ho oba ptají, co mu dělali, že tak strašně křičel.
„Ani se neptejte! Šlehali mi vejce!“