PŘIZNÁNÍ NA SMRTELNÉ POSTELI

Dědeček a babička, oba nad hrobem, a babička říká dědovi:
“Dědo, jsme spolu už takovou dobu a furt ti něco tajím. Myslím, že teď už ti to můžu říct. Jsem celý život barvoslepá.”
Děda na ní koukne, zamáčkne slzu a povídá:
“No já ti taky něco řeknu, Mařenko. Já to vím a díky tomu ti taky něco tajím. Já jsem černoch.”