Čtyři ženy si povídají o svých slabostech.
„Ne že bych to dělala každý den,“ svěřuje se první, „se občas se neovládnu, zajdu do cukrárny, koupím si celý dort a na posezení ho sním.“
„To chápu,“ přikývne druhá. „Já si zase čas od času musím zajít na dobrý koktejl. Jak říkám, je to jen občas, ale když, tak nezůstane u jednoho a ten večer pak stojí za to.“
„Já mám taky jednu neřest, dámy,“ přidá se třetí. „Já vím, že manželství je posvátná věc a kdesi cosi, ale já, když potkám nějakého výjimečně krásného, sympatického mladíka, neudržím se a většinou s ním skončím v posteli.“
„Každý máme nějakou tu slabůstku,“ řekne čtvrtá a zrudne.
„Mně je trochu trapné hovořit o tom takhle otevřeně, ale já strašně ráda roznáším klepy a už se nemůžu dočkat, až odsud vypadnu!“