Premiér byl pozván na konferenci do Tokia. Protože věděl, že je dobrý řečník, byl velice překvapen, když jeho projev nesklidil žádný potlesk, přestože byl protkán jemným vtipem i brilatními narážkami na USA.
Po něm přišel k mikrofonu nějaký mladý Japonec, který celkem nezúčastněně něco odříkal a celý sál povstal v ohromném aplausu.
Premiér jen pokrčil rameny nad nespravedlivým osudem a veden společenskou slušností, začal tleskat taky. Předseda konference se k němu naklonil a povídá:
“Teď nemůžete tleskat.”
“Proč ne? Jeho řeč musela být skvělá, podle těch reakcí.”
“Ne, pane, netleskejte. On jen tlumočil váš projev.”