Na lavičce v parku padá soumrak a on je stále důvěrnější, náruživější a ona se brání:
“Ne, ne, ne, co si to dovoluješ? To přece nesmíš, ne! Ale, prosím tě, když toho ihned, ale ihned, nenecháš, já začnu volat o pomoc! Co vlastně ode mě chceš?”
A on jí přivine k sobě, umlčí polibkem a šeptá:
“Ale drahoušku, když chceš volat o pomoc, tak určitě víš co chci!”